Trochu dole

21. srpna 2013 v 21:06 | Levianth |  Kousky střípků
Jaké to je se dotknout toho černého dna?
Utonout ve svém vlastním nádechu.
Nepřát si nic víc, než spánek na věky.
Utéct před stíny své vlastní hlavy
A zavřít se v kouzelné krabičce zapomnění?
Nechtít nic víc, než vstát a znovu neupadnout.
Protože při každém pádu jsou kolena odřenější a krvavější.
Jednoho dne se může stát, že narazím na kost a už nevstanu.

Pak stane se mým přítelem tma a prázdná mysl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama