Nesourodá

13. února 2013 v 14:28 | nyat |  Kousky střípků
Chce to možná trochu více víry,
aby se mi v srdci vyplnili díry.
Skuliny po všech zraněních
vytvořené lidským marněním.
Tu a tam přidat trochu něhy
a roztát jako jarní sněhy.
Pak krása najde ve mě svojí tvář.
A v tiché noci vyjeví se svatozář
tisíceré rozsvícené hvězdy
jež mi v srdci sídlí.
Tím byla bych ta správná,
mravná,odvážná a vážná
v situacích protínání srdce.
Když vytáhneš z rukávů
své jedovaté bodce.
V objetí padnu tváří k zemi
ach proč těžko je mi?
Tys sličný princ pln temných stínů
a já pod pohledem tvým s nocí splynu,
když umírám s láskou v očích.
A ač snažila jsem se býti pěknou,
přesto tvé brutality nezměknou....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama