Nenaplnění

13. února 2013 v 14:23 | nyat |  Kousky střípků
Chci jen jednou,
dotknout se svých hříchů a jít spát.
Položit svou duši do očisty a začít se na celý svět smát.
A přesto se mi zdá nedotknutelná každá zákruť mého mozku.
Ač ohmatávám si hlavu ze zvyku.
Nikde nekončící propast pocitů bez okraje k naplnění
mi trhá srdce a pak zas sešívá do pavučiny snů.
Z očních víček při chvění kanou slzy po tvářích
bez masa, nebo snad je to jen přetvářka?
V zrcadle nic zvláštního není.
Jen odraz jež je vymyšlený do představ.
Samozřejmě že se snažím padnout od zapomnění,
ale kudy se tam kráčí bez map?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama